Patřím k těm, kdo si myslí, že ano. Ale nedokážu to samozřejmě tvrdit nějak odborně, tak věřím odborníkům. I s tím, že tak jako v každém oboru tak i ve vědě, a ve vědě zejména, se občas vydáváme slepými cestami. Není dostatek poznání, zkušeností a měřících přístrojů. Takže mi přijde úplně v pořádku, že Země byla dlouho placatá. Než všechno začal kazit Mikoláš Koperník, Galileo Galilei, Giordano Bruno. Pak to úplně pokazil Albert Einstein a Arthur Eddington, který Einsteinovu teorii obecné relativity proměřil. Ale už i Hérakleitos nebo Pythagoras měli pár století před naším letopočtem Zemi jako kouli. Zeměkouli. Takže to muselo být docela kouzelné, když se třeba před osmi sty lety někde v šenku dva hádali, jestli je možné, aby Země byla kulatá, když je evidentně placatá. Osvícenec tvrdil, že je kulatá, ale nemohl to dokázat. „Jak by se na tom spodku nebo boku tý koule kdo nohama udržel, ty pitomče. Jak by se udržela voda v rybníku?“ úspěšně ten druhý argumentoval podle selského rozumu. Prostě placka, hotovo. Tady je zajímavé si představit, že opravdu neměl ani jeden z nich to potřebné poznání. Jenom se domnívali, oba.
I tak ani dnes, kdy lidi létají raketami kolem Země, natáčí videa, umisťují satelity opírající se o gravitaci, tak v tom nemají všichni úplně jasno.
Je složité něco změřit, dokázat, když jde o tak velkou věc,
jako je Země, vesmír, naše minulost, minulost Země. Ne že bych vědcům nevěřil,
to ne. Spíš chápu, jak je obtížné to nějak vysvětlit
a zařídit, aby to co nejvíce lidí pojmulo.
Ještě mě napadl jeden takový objev, co změnil svět, a to ten s krevními skupinami. Kdo by to byl řekl, že máme čtyři skupiny a nedají se mezi sebou míchat. Přišel na to až! v roce 1901 vídeňský vědec Karl Landsteiner. Objevil ale jenom tři. Zbývající čtvrtou o pár let později objevil český vědec Jan Jánský. A Nobelovu cenu dostal kdo? Nemusíme hádat, vše bylo předem zjednané. Ten rakušák, samozřejmě. Křivda!!! 😊 Tady bych dodal, že ten vědecký objev, platnost a existenci těch krevních skupin nikdo nezpochybňuje. Ono by to bylo dost složitý, to by musel být někdo v tomto oboru dost vzdělán. A tvrdit někde v nemocnici, že je to jedno, že to je blud a jenom něco, co slouží k buzeraci lidstva a maštění kapes nadnárodních korporátů, nejde. Si teda myslím, ale někdy se člověk nestačí divit.
Vzhledem k tomu, že teda neumím a ani nevím jak změřit klimatické změny, zaměřím se na ten faktor, který je způsobuje. Nebo přesněji, klimatické změny se dějí tak či tak, jenom poslední dobou je ovlivňuje také člověk. Tedy údajně. Tak když se na to podíváme tak, že v současnosti je na planetě osm miliard lidí, asi nejpočetnější živočišný druh, který chodí po dvou končetinách a vzpřímeně, vážící v průměru tak 70–80 kg. Všežravec s poměrně dost vyvinutým myšlením a s velkým potenciálem pro nějaké činnosti. Dokonce dost svého bdělého času tráví tím, že pracuje. Nebudu se zabývat důvody proč. To je jiná věc.
Tak co tak vlastně těch osm miliard lidí celý dny dělá?
Většinu dní většina z těch osmi miliard tráví v práci, kam i cestují. Každé ráno se přibližně na půl hodiny zahřeje na 90 °C řekněme tak tři miliardy motorů. Nevím, jak si to zkusit představit. Představme si, že motor je taková krychle o hraně 60 x 60 cm. Tak, když je dáme do té řady… a hurá je tady ten příměr… tak se nám utvoří řada dlouhá 1 800 000 km, z níž bychom vytvořili pět vedle sebe jdoucích řad nastartovaných motorů až na měsíc!
Co kdo těch osm hodin v té práci dělá je samozřejmě nemožné popsat. Všichni ale s něčím hýbou, něco přetvářej, někam něco posouvají, zavařují, svařují, ředí, kopou, kácí, zhušťují, vymýšlí, obsluhují, přemýšlí, lžou, rýsují, kupčí, těží, montují, předstírají, vrtají, pojišťují, dolují, učí, kážou, sází, míchají, bádají, motají, programují, informují, válcují, operují, přikazují, ulejvají se, zabezpečují, zraňují se, lisují, kroutí volantem, vaří, zachraňují se, všelijak si radí, léčí duše, poučují sebe i druhé, namlouvají si různé důvody a důležitosti. Tak by se dalo pokračovat. Pak zase nastartují ty motory a odvezou se domů. Doma pak vlastně dělají skoro to samé, jenom už míň a pro sebe.
Občas každý slaví svoje narozeniny. Někdo i 100 x za život! Výhodou je, že to není najednou, protože všichni lidi se nerodí v jeden den. Takže denně slaví podle mého výpočtu: 8 000 000 000 : 365 = 21 917 808,2 kolem dvaceti milionů lidí. Hodně se slaví i narozeniny Ježíše Krista. Pod záminkou náboženského svátku má většina populace tyto svátky spíš jako záminku pro nadměrnou konzumaci čehokoliv, než nějaké uvědomění, proč vlastně slaví, než nějaký čas pro modlitbu, čas pro sebe, nebo rozjímání s blízkými. Například u nás v Čechách se v jeden den, v rozmezí asi třech hodin zkonzumuje odhadem 2 500 000 ks kaprů a několik tun brambor a majonézy najednou. (Ani nechci pomyslet na množství zkonzumovaných krocanů v USA). Říká se, že každý během svátků přibere. Tak třeba dvě kila. Asi ne všichni na světě se cpou, ale když třeba tak třetina, stejnak to bude třeba dohromady i takových 5-6 miliard kg (5 milionů tun) zadržených v lidských tělech. Možná by mohla být MHD ve městech v lednu o něco dražší? Taková Queen Mary 2, která pojme s posádkou asi 3700 cestujících je v lednu těžší i o 7-8 tun. To nic není při tonáži kolem 150 000 tun. Tam už na to mysleli.
Všichni na světě ale společně slaví konec starého roku a začátek nového. Jako jeden muž/žena. Postupně, podle časových pásem, takže je to taková vlna. V poslední vteřině toho starého roku, nebo v první toho nového se bouchá sekt. Kolik se jich za ten 24hodinový cyklus bouchne? Čtyři miliardy lahví? To je podle mých výpočtů 2 800 000 m3 tekutiny. No, to zase není tak strašný, je to asi jenom 10% Slapský nádrže. Stejnak ale někde zůstane čtyři miliardy špuntů a prázdných lahví. Ale většinou se popíjí už celý večer, takže klidně x 3… Takže možná lidi v jeden den přes svoje tělo přefiltrují nápoje s obsahem alkoholu v objemu jedné třetiny slapské nádrže – a to už stojí za pozornost. Jiné už je to právě toho prvního ledna. To jsou všichni hodní, někteří spí, skoro nikdo nepracuje. Tak to je určitě nejekologičtější den v roce. Následky užívání alkoholu ochromily lidské činnosti. Možná jenom větší množství ohřevu vody v rychlovarných konvicí na léčivé a bylinné čaje.
Vyhlídky na nový rok vypadají vždy dobře. Většina se obrací ke střídmosti, disciplíně, pokoře a k takovému něčemu lepšímu. Jenže ani se nenadějeme, přečkáme únorové mrazy, užijeme pár krásných jarních dní, léta a dovolených, a už je zase na dohled konec roku.
Je patrné, že planetě uškodíme nejméně, buď když v některé dny neděláme nic, nebo když spíme. Jenomže to nejde, protože někdo vymyslel, nebo zařídil, že budeme chodit po dvou, budeme mít šikovné prstíky a hlavu co myslí. A jeden chytrák jednoho dne vymyslel parní stroj. Byl to James Watt v roce 1765. Náhoda? Nemyslím 😊.
