Autor: Tomáš Fišer

někdy ke konci léta v roce 1932… Richard Hladík usedl na lavičku, která stála u zdi domu, a zahleděl se do malé zahrady. Ten pohled znal dokonale. Sedával...

Vítej, cizinče, usedni k nám ke stolu. Nalej si vodu, jsi utrmácen, žízeň máš, odpočiň si. Pro poutníky a cestující máme vždy čerstvou vodu, stín, židli i stůl....

  Mezi pouští a mořskou hlubinou. Mezi prachem a nejtvrdší horninou. Mezi vším, chtěným i nechtěným.   S živým žít, s hmotou splynout. U všeho být, s láskou obe...

„Tomáši, nalej si ještě vodu. Nebo chceš čaj? Nebo kafe. Uvaříme ti kafe a k tomu ti nalejeme něco ostřejšího. Co říkáš.“ „Ne díky, vystačím tady s to...

Já a Mic jsme šli pěšinou, vstříc slunci, abychom, až se budeme vracet, šli za sluncem. Je vždy dobré jít se sluncem. Vstříc nebo za. Pak jsme opustili stezku, ...

Ještě jedna rovná a ne moc dlouhá ulice, a jsem tam. Chodník lemovaly zaparkovaná auta a z druhé strany výlohy obchodů v přízemí. Vyhýbal jsem se chod...

  Kocour Bublifuk porcelánový Může být na narozeninovém dortu, obdivován, může být vystaven na polici ve vitríně za sklem, občas povšimnut, oprášen, uchopen, pr...

Vyrazili jsme ráno z jednoho lesního kempu v Belgii, který byl nedaleko dálnice. Vraceli jsme se z dovolené od Atlantiku, což je docela dálka a v...

                Rád jsem přijal pozvání. Aby ne. Floronio byl veselý chlapík. Asi se ...

Jak je patrné jedno místo lze navštívit vícekrát a v jiném čase. Čas neplyne lineárně. Tentokrát jsem navštívil terasy u Terstu za vlády císaře Tibéria. Došel j...